Mezi Malešickou a Českobrodskou ulicí se plánuje nová ulice – Jarovská. U místních obyvatel, hlavně z Habrové, to vzbuzuje obavy o ztrátu klidného prostředí. Je naprosto pochopitelné, že jakákoli větší změna bude místními vnímána jako hrozba. Lidé zodpovědní za dopravu a rozvoj Prahy se však musejí dívat na věc v širších souvislostech. I my jako Zelení vycházíme hlavně z toho, že území Nákladového nádraží Žižkov je třeba otevřít pro městskou výstavbu. Po desetiletích přešlapování na místě a po jedenácti letech pořizování změny územního plánu je čas převzít odpovědnost.
Nechceme totiž, aby se Praha dále roztékala do okolních polí a přírody. Město funguje, když jsou jeho čtvrti a domy blízko sebe. Do obchodu, do hospody, do školy by se mělo dát dojít pěšky, do práce, k doktorovi, na tenis bych měl moci dojet rychle a pohodlně MHD nebo na kole. Je proto správně, že město využívá pro svůj rozvoj nevyužité brownfieldy v širším centru. Využít území nákladového nádraží přitom dost dobře nelze bez výstavby nové ulice, která by měla tvořit úplně logickou a nejkratší možnou spojnici nové čtvrti a budoucího městského okruhu. Bez ní by auta tisíců nových obyvatel směřovala více do centra města , jezdila mnohem delší cestou a zahltila Koněvovu, Želivského nebo Vinohradskou ulici, které bychom rádi postupně dopravně zklidňovali a přibližovali lidem. Právě na obyvatele těchto míst musíme myslet úplně stejně jako na obyvatele Habrové.
Nová ulice podél Malešického lesa není nic nového. V platném územním plánu je zanesena nejméně od roku 1999. V letech minulých o ní zástupci města ale uvažovali ve zcela jiném gardu než dnes. Říkalo se jí Jarovská spojka a svým charakterem měl být víc než ulicí spíš silničním přivaděčem („spojkou“) na stavbu městského okruhu. Jarovská ulice přitom podle nás nemá být jen spojením dvou míst, ale má svému okolí i něco přinést a stát se přirozenou součástí města. O Jarovské ulici proto nyní uvažujeme právě jako o městské ulici s jedním jízdním pruhem v každém směru, s funkčním parterem, stromy, obchody a službami a s dobrými podmínkami pro chodce i lidi na kole.
Je pravda, že nová ulice přinese do dnes klidné lokality tak trochu na okraji najednou úplně jinou realitu. Vznikne nová ulice s auty a tramvají, která však také umožní lepší spojení do města i nové propojení s Malešickým lesem. Pro místní by to mohlo při kvalitním pojetí ulice znamenat dokonce zlepšení. Vše samozřejmě záleží na úhlu pohledu a očekávání každého z nás. Někdo chce klid, někdo jiný zase dobré spojení do města, obchody, blízkost školy a školky, které by obě měly na konci Habrové vzniknout. Zkusme se prosím na naše město podívat i z trochu větší perspektivy.
V podkladové studii ke změně územního plánu (Z2600/00) navrhl Institut plánování a rozvoje v místech stávajícího hřiště úzké domy. Podkladová studie není závazná, je to tak zatím jen návrh k diskuzi, který dává smysl jak pro město a fungování ulice samotné tak i pro obyvatele Habrové. Domy by odclonily stávající zástavbu od ruchu ulice a pro místní by nabídly nové možnosti (obchody, služby). Rád bych proto, abychom o nich mluvili jako o příležitosti, kterou je možné, ale nikoli nutné využít. Postavit zde domy by bylo možné až po výstavbě Jarovské ulice. To ale pořád trochu předbíháme. Po změně územního plánu nás čekají dlouhé roky jednání o výkupu pozemků, projektování a povolování. Odhaduji, že k samotné výstavbě Jarovské ulice dojde nejdříve za 10 let. I to je optimistický výhled.
Přesto právě teď začíná nejlepší čas, kdy se o projekt zajímat. Hlavní město objednalo tzv. koncepční studii Jarovské ulice u ateliéru bývalého primátora Jana Kasla. Ten by měl studii představit na dopravní komisi Prahy 3 v dubnu. My jako Zelení budeme vždy usilovat o to, aby i tahle ulice byla co nejklidnější, co nejbezpečnější pro pěší, aby zde byl dostatek přechodů, nových stromů, bezpečný oddělený cyklopruh, po kterém se nebudou bát jezdit ani děti, zkrátka aby se Jarovská ulice nikdy nestala dopravní stokou.
