Rozhodování památkářů je často záhada. Občas povolí něco, nad čím rozum zůstává stát (třeba zbourat celý dům na Václaváku v památkové rezervaci), jindy naopak zaráží jejich přísnost. Nedávno dostalo hlavní město negativní stanovisko k umístění laviček na rekonstruovanou Koněvovu ulici. Na starém Žižkově se prý do ulic nedávaly.
Aktuálně nám dali stopku na výsadbu čtyř stromů před školu v Cimburkově ulici. V rámci projektu BESIP tu chceme zlepšit bezpečnost; zvednout křižovatku do úrovně chodníku, rozšířit chodník a kromě stromů tu umístit i lavičku a cyklostojany.
Když už bylo na starém Žižkově stromořadí, tak prý vždycky v celé ulici, stojí v závazném stanovisku magistrátních památkářů. Ani argument, že jde o úpravu prostoru v křižovatce ulic a před významnou veřejnou budovou, neobstál. Přitom se podařilo získat všechna ostatní kladná stanoviska a dohodnout s plynárnami, aby posunuly plynovod o kousek vedle, abychom ty stromy před školu dostali.
Už na vstupním jednání jsem upozorňoval, že musíme reagovat na změny klimatu a ochladit ulice a nemůžeme se odvolávat na to, jak to bylo na Žižkově před 100 lety. Vyděsilo mě, když zástupce magistrátních památkářů opáčil, že snaha o řešení změn klimatu je jen takový trend, móda, která zase brzy skončí.
Máme teď možnost realizovat tenhle projekt bez stromů anebo ho pohřbít. Zkusím ještě jednání přímo s památkáři a radní Třeštíkovou. Tohle totiž není jediný konflikt památkové péče a ochrany klimatu. Měli bychom přesvědčit památkáře, aby majitelům domů v památkových zónách nedávali stopku i na fotovoltaické elektrárny na střechy domů.
