Případ první: Central Plaza (Olšanská ulice)
V prostoru mezi telekomunikační věží O2 a budovou Ministerstva vnitra vzniká projekt nájemního bydlení společnosti Central Group. Jedná se o uzavřený pětipodlažní blok téměř čtvercového půdorysu, ze kterého vyrůstá pět věží, každá o osmnácti podlažích. V objektu má být 489 bytových jednotek a 253 atelierů, což je v tomto případě krycí název pro další malometrážní byty. Předpokládaný objem dopravy vyvolané záměrem je kolem 1500 jízd za den.
Projekt Central Plaza svým ideovým řešením navazuje na ideu luxusního ghetta protějšího Central Parku – spojuje je uzavřený vnitroblok mezi věžemi určený pouze pro obyvatele komplexu, Central Plaza však má být ještě o 3 podlaží vyšší. Uzavřené prostory mezi věžemi sice zdánlivě odkazují na žižkovské vnitrobloky, ty však historicky netvořily prostorově i sociálně odloučenou enklávu. Případ Central Parku ukázal, že tento postup zbytečně snižuje prostupnost území a vytváří exkluzivní, avšak mrtvé a nefunkční poloveřejné prostory.
Klíčové rozhodnutí o umístění stavby padlo ve vší tichosti v roce 2010, kdy místní stavební úřad vydává územní rozhodnutí. Útvar rozvoje města tehdy požadoval zachování hmotových proporcí městské třídy a přiměřené výškové úrovně. Radnice městské části Praha 3, kterou tehdy ovládala pouze ODS, se však ústy místostarosty Zdeňka Lochmana v řízení výslovně postavila proti snižování výšek a objemů záměru.
Překvapení a stížnosti občanů tak čekám, spadnou na moji hlavu, když se začne stavět. Investor je totiž těsně před zahájením stavby – stavební úřad počátkem tohoto roku vydal stavební povolení k prvním etapám.
Další informace o záměru lze získat z oznámení investora v rámci procesu EIA: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA711
Případ druhý: Crystal (Vinohradská ulice)
Investor projektu Crystal již začal kopat stavební jámu. Budova o 13 patrech odvozuje svůj název od ambice připomínat skleněný krystal. Má jít o moderní kancelářskou budovu třídy A, která bude protivahou budově bývalého ředitelství Podniku zahraničního obchodu, známého jako Strojimport. Společnost PRAGUE REAL ESTATE INVEST, s.r.o., dostala stavební povolení již v roce 2008, od té doby s investicí váhala, zřejmě z ekonomických důvodů.
Tvar krystalu je architektonickou odpovědí na obrovskou objemovou disproporci mezi vinohradskou zástavbou a objemem nové budovy. Architekt se snažil zkosenými hranami krystalu plynule odrazit od zástavby okolních historických činžovních domů, které jsou více jak dvakrát nižší.
Nabízelo se přitom navázat na nedokončené řady přilehlých domů, podržet pravidlo vinohradských vnitrobloků a uměřeně dotvořit městskou blokovou strukturu. Místo toho zde vyroste výškový solitér, jehož existence by zřejmě bez vzoru Strojimportu nebyla možná. Ekonomický tlak na počet kancelářských ploch tak zvítězil a sama městská část dala projektu zelenou.
Podrobnější informace o záměru: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA523
Případ třetí: Multifunkční komplex Discovery Group (Želivského x Malešická ulice)
Největší aktuální zásah do tváře Žižkova nevyniká nad ostatní ani tak svou výškou – nejvyšší kancelářský objekt má mít 14 podlaží. Problematický je spíše objem, velikost obchodních ploch a periferním charakter celého záměru nerespektující blokovou zástavbu a uliční strukturu Žižkova. Záměr britské developerské společnosti Discovery Group má stát na bývalých pozemcích Českých drah v severní části areálu Nákladového nádraží Žižkov. O jeho umístění v současnosti rozhoduje magistrátní stavební úřad poté, co se městská část Praha 3 a další účastníci řízení odvolali proti územnímu rozhodnutí vydanému místním stavebním úřadem v září minulého roku.
Záměr sestává z velkého obchodního centra s obchodními plochami 36 tis. m2 (přibližně 2x více než Palác Flora), 4 kancelářských budov o výšce 8 – 14 podlaží, sedmipodlažního hotelu dotvářejícího Basilejské náměstí a dvou bytových domů (10 – 12 podlaží) při Malešické ulici. Stavba je podmíněna rekonstrukcí přilehlých částí Želivského a Malešické ulice, na které jsou již vydána územní rozhodnutí. Záměr je klasickým příkladem periferního urbanismu, nezapadá do celkové koncepce plánované Útvarem rozvoje města. Problematické je především dopravní zatížení vyvolané záměrem, zejména stavbou obchodního centra. Podle dopravní studie bude generovat kolem 13 tisíc jízd denně a dopravní zatížení Želivského by mohlo po započtení okolních záměrů dosáhnout 70 tisíc aut denně oproti dnešním cca 40 tisícům. Současná dopravní infrastruktura nemůže pojmout takové objemy dopravy, zejména pokud by byl obdobným způsobem zastavěný i celý brownfield a širší okolí nákladového nádraží Žižkov. O uměřeném rozvoji města tu nemůže být ani řeč.
Územní plán také připouští umístění obchodního centra do 20 000 m2 obchodních ploch. Větší záměr je přípustný pouze výjimečně a přestože MČ Praha 3 i Útvar rozvoje města s umístěním obchoďáku nesouhlasili, stavební úřad jeho existenci posvětil.
Radnice třetí městské části se proto v rámci územního řízení proti stavbě v minulém roce odvolala, investor se však opírá o předchozí kladná stanoviska městské části, kdy občanští demokraté projektu otevírali dveře a počítali se zbořením budov nádraží a výstavbou kapacitní jarovské spojky. Discovery Group utratila za nákup pozemků a projektové práce údajně 35 milionů eur a v případě neschválení stavby hrozí mezinárodní arbitráží za zmařené investice. Stavební úřad však má rozhodovat v souladu se zákonem a ve prospěch obyvatel města a neměl by se nechat zastrašit.
Podrobnější informace o záměru: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA637
Popsané záměry pojí kromě lokality Žižkova a Vinohrad další souvislosti. Všechny tři byly schvalovány za souhlasu vedení třetí městské části pod vedením ODS. Všechny tři stavby odvozují svou legitimitu od již stojících architektonických dominant. Discovery a Central Group se chytají staveb telekomunikační věže O2 nebo Central Parku; Crystal šplhá do výšky na zádech Strojimportu. Třetím pojítkem je fakt, že veřejnost o těchto již povolených stavbách skoro nic neví.
